Jezerná
Dočetla jsem se, že chata Jezerná byla postavena v r. 1902 jako zázemí pro pracovníky vízmberského panství, kteří měli na starosti blízké rybníky na chov pstruhů. Místa, kde byly hráze, jsou dodnes pod chatou zřetelná.
Jezerná je moje srdeční záležitost. Nedokážu vyčíslit počet nocí, počet víkendů a prázdninových dnů, které jsem tam jako dítě a teenager prožila. Vždyť tuto chatu měl na starosti dlouhé roky můj tatínek. Tam jsem si hrála na vývratu přes potok na obchod. V kořenech stromu jsem měla šindele jako poličky. Jak málo mi stačilo ke štěstí… :-) Dodnes si vybavuji chuť Klub čaje uvařeného z vody tamního potoka.
Na Jezernou nebylo možné dojet autem, jen na motorce. Nikdy nezapomenu na chodníky, které k Jezerné vedly . Uchovávám si v paměti především chodník k Františkově myslivně. Nejprve to byl takový širší úvoz, pak se zúžil na uzounký chodníček a po překonání můstku se postupně rozšiřoval v chodník na pohled jako samet tmavě hnědé barvy s prorůstajícími kořeny okolních 150 let starých smrků.
Dnes je to minulost. Sama Jezerná, dříve ponořená do hlubokého lesa, se tyčí nyní na planině a i chodníky k ní jsou buď neznatelné, anebo vedou vytěženými plochami. Nad Jezernou vede nově vybudovaná široká cesta, po které tam můžete vyjet osobním autem. Tam, kam turistova noha téměř vůbec nepřišla, tam, kde zvěř měla úplný klid pro svůj život, je dnes spojka mezi Vernířovicemi a Dlouhými Stráněmi. Počet cyklistů, projíždějících kolem, si netroufám odhadnout…
Další fotografie zde:
www.zonerama.com/lovcha/Album/6159143?secret=4dc4a4612LsA9BgSBbVty7AN7
