Zdravím a děkuji za slova uznání, i když... jsem si vědoma některých nepřesností na stránkách. Přála bych si delší dny, abych mohla dokončit započaté, a pak bych mohla stíhat i sdílet :-).

Nevím jak to funguje dnes(je mě 75),ale nejjednoduší způsob jak přespat na lovecké chatě byl:Zastavit se,nebo zavolat na určité polesí nebo lesní závod,mít dobrou a PRACOVITOU partu kamarádů a nabídnout pomoc.Sázení
stromků,úklid po těžbě a podobně.Udělali jsme kus práce,dokonce vydělali nějakou kačku a mohli jsme na chatě i pobýt a poznat okolí.Podíleli jsme se na drobné údržbě chat (nátěr) úklid a podobně.Spokojenost byla na obou stranách.

Ano, tak to kdysi fungovalo...

Uvodem dekuji pani Jordanove za krasne stranky o loveckych chatach.Na Jelence, jak jsme teto chate rikali,jsem prozil nadherne detstvi spolu se svymi bratranci v 70 a 80tych letech.To jeste chata byla v hlubokem lese.Mela nadherna zelena kachlova kamna,utulnou kuchyni s velkym stolem,drevene steny popsane prebyvajicii nekdy od 40tych let,petrolejove lampy,jidlo v okenicich a sklipku....Vzpominam na tury na Vozku,Keprnik,Serak ,cestu kolem Johanky,Volskou louku,Durasku.Na vychody slunce z Vozky,na bobriky ktere jsme podstupovali v lese,na nezapomenutelne rije ktere se odehravaly cca 50m od chaty.Na lesniho Skrivanka z Branne.Snad najdu nejakou fotku kterou bych vam mohl prispet do galerie.Byla to krasna doba:-)

Přesně, jak píšete, Jirko, byla to z tohoto hlediska krásná doba... :-)